Historie BREDY
Počátky firmy a podnikání Davida Weinsteina
Podnikatelská dráha Davida Weinsteina a Maxe Bredy začala koncem 19. století. Oba pocházeli z obchodnického prostředí a sdíleli ambici přinést do Opavy nový typ nákupní kultury. V roce 1898 založili společnou firmu Breda & Weinstein, obchod se střižným, pleteným a galanterním zbožím. Sídlem jejich firmy se stál nárožní dům č. 11
na tehdejším náměstí Císaře Františka Josefa (dnes nám. Republiky). Obchod se rychle rozvíjel, bohužel, zdravotní stav Maxe Bredy mu neumožnil dostatečně plnit funkci společníka, a tak se na konci roku 1910 rozhodl z podniku vystoupit. Dne 24. 10. 1914 ve věku pouhých 51 let Max Breda umírá.
Po Bredově odchodu z firmy pokračoval Weinstein v jejím rozvoji. Od Opavské pivovarské společnosti vykoupil dům,
v němž si doposud pronajímal přízemní prostory, a v roce 1911 zadal staviteli Juliu Lundwallovi jeho zásadní přestavbu. Ta proměnila prodejnu na moderní obchodní dům. Nabídka zahrnovala domácí potřeby, nábytek, konfekci i luxusní textil.
David Weinstein dál rozvíjí své podnikatelské aktivity, např. koupil poloviční podíl v příborské textilní továrně Schnürer & Co., získal podíl v Priessnitzovu sanatoriu v Jeseníku, spoluzaložil firmu Direkta, která postupně vytvořila síť 40 prodejen v celé republice, či spoluzaložil továrnu
na klobouky zvanou Dolly.
Nový obchodní dům (1927–1928)
Konjunktura 20. let poskytla Weinsteinovi příležitost realizovat doposud utopické vize o stavbě moderního obchodního domu s výrobním zázemím. Svůj ambiciózní plán nakonec svěřil do rukou vídeňského architekta, krnovského rodáka Leopolda Bauera. Ten patři
k nejvýznamnějším žákům vídeňského profesora Otto Wagnera a v Opavě již projektoval sídlo Živnostenské komory (dnes sídlo Knihovny Petra Bezruče v Opavě).
Budova začala od roku 1927 skutečně dle Bauerova návrhu vznikat. Prováděly ji stavební firmy E.AST & CO. A Erich Geldner. V roce 1928 se v Opavě otevřel kompletně přestavěný obchodní dům s impozantní fasádou připomínající americké mrakodrapy. Interiéru vévodila prostorná dvorana s prosklenou kopulí. V celém tehdejším Československu představovala stavba unikátní architektonický počin. Z dochované korespondence
s Leopoldem Bauerem vyplývá, že jej inspirovala chicagská škola, zejména dílo amerického architekta Luise Sullivana,
a němečtí expresionisté, od nichž převzal gotizující prvky.
Organizace prostoru nového obchodního domu:
Rozsáhlé prostory dvouúrovňového suterénu nabízely široké spektrum domácích potřeb, nábytku, sportovního vybavení a hraček. Za hlavním vstupem v přízemí se otevírala pasáž
s výkladními skříněmi, která uvozovala nástup
do obchodního domu. Toto podlaží poskytovalo zákazníkům kromě pošty, telegrafu a cestovní kanceláře také bohatý sortiment kosmetiky, bižuterie, konfekce a galanterních výrobků. První patro pak náleželo dětskému oddělení, elektru, gramofonovým deskám, kobercům, pánské
i dámské konfekci a také módním doplňkům. Nacházelo se zde i přehlídkové molo, kde firemní manekýny pravidelně předváděly módní novinky z nabízené kolekce. Aby byl pobyt v obchodním domě co nejpříjemnější, mohli si zákazníci vydechnout v kavárně s občerstvením. V ostatních podlažích pak byly umístěny kanceláře, dílny a výrobní prostory Weinsteinovy továrny na prádlo.
Osvětlení zajišťovala velká okna i střešní světlíky, což bylo
na svou dobu velmi moderní. Dům byl vybaven výtahem pro zákazníky a moderním systémem rozvozu zboží.
Válečné období a nucená správa obchodního domu
Rok 1938 a připojení Sudet k Německé říši znamenaly
pro obchodní dům zásadní zlom. Původní majitelé byli nuceni Opavu opustit a podnik převzala nacistická nucená správa. David Weinstein s manželkou Irmou utekli do Prahy, kde navázali kontakty s dalšími židy ze Slezska, kteří měli podobný osud. David Weinstein stále řídil svou firmu Direkta, která se za krátko stala jedinou společností
pod Weinsteinovou kontrolou.
Po okupaci zbytku českých zemí nacisty se jejich svět definitivně zhroutil. Dne 1. 8. 1939 byli David a Irma nalezeni
v bezvědomí v pokoji penzionu, kde přebývali. Dne 3. 8. ráno zemřela Irma Weinsteinová, následujícího dne pak David Weinstein. Jako příčina smrti byla uvedena sebevražedná otrava morfiem.
Dne 16. 12. 1939 podepsali zástupci komisařské správy
s německými kupci smlouvu o převodu majetku firmy Breda & Weinstein na společnost Melder, Reiser a spol. Podle nového majitele byl přejmenován i obchodní dům.
Robert, syn Irmy a Davida, v době smrti svých rodičů pobýval v Norsku. Po nacistické okupaci Norska byl zatčen
a poslán do Osvětimi, odkud byl následně odeslán
na otrocké práce ve Varšavském ghettu, kde začátkem roku 1944 na následky vyčerpání a zápalu plic umírá.
Poválečné období a znárodnění
Majetek firmy Melder, Reiser a spol. byl po válce německým vlastníkům konfiskován. Do hry vstoupil synovec Davida Weinsteina Bruno Fischer, který se jako právoplatný dědic přihlásil se svým restitučním nárokem.
Do procesu zásadním způsobem zasáhl komunistický převrat v únoru 1948. Restituční nárok Bruna Fischera nebyl uznán, v červenci 1948 došlo ke znárodnění firmy a jejímu začlenění do národních podniků Obchodní domy a Textilia. Průběžně dům také mění své jméno, nejdříve na Průkopník, později na Prior. Bývalý obchodní dům Breda & Weinstein
se stal hlavním opavským nákupním centrem. I přes omezený sortiment byl pro mnohé obyvatele symbolem nakupování – místem, kde se sháněly nedostatkové výrobky, kde se potkávali lidé a kam se chodilo nejen pro zboží, ale
i pro atmosféru.
Po listopadu 1989
Šanci na opětovné vznesení restitučních nároků přinesl až listopad 1989. Svůj nárok na získání majetku vznesly v roce 1992 z izraelské Haify dcery někdejšího předního manažera společnosti Paula Weinsteina Ruth a Eva. Ani jim nebylo vyhověno.
Následovala privatizace. Dne 20. 5. 1994 byla uzavřena dohoda o převzetí dluhu mezi společností BREDA s.r.o., zastoupenou Kamilem Kolkem, a PRIOREM Ostrava. Obchodní dům se částečně vrací k historickému názvu Breda.
V roce 2004 dochází k požáru obchodního domu, později jej čeká částečná rekonstrukce. I tak prostředky vložené
do rekonstrukce a údržby objektu nestačí, dům postupně chátrá a jeho neutěšený stav způsobí odliv zákazníků
i prodejců. V roce 2012 dochází k uzavření Bredy pro veřejnost. Později Bredu přejímá správce konkursní podstaty a nabízí dům k prodeji.
Vážný zájemce o koupi nepřichází. Stav objektu se neustále zhoršuje a stává se nebezpečným. Kopule zůstává
v ohořelém stavu, do objektu zatéká, problémy činí také spodní voda. Hrozí vypadávání oken z prohnilých rámů, proto město staví na chodníku podchozí lávku, aby případné padající výplně oken neohrozily kolemjdoucí. Město opakovaně zvažuje koupi Bredy.
Na předválečnou tradici firmy Davida Weinsteina mezitím naváže obchodní a společenské centrum Breda & Weinstein. Vzniklo v těsném sousedství původního obchodního domu na místě pivovaru Zlatovar. K otevření dochází 15. 11. 2012.
V roce 2021 vzniká spolek pro záchranu obchodního domu Breda. Organizuje akce a znovu přivádí téma Breda
do veřejného povědomí. Mezitím město jedná se správcem konkursní podstaty o možném odkupu. 6. 12. 2021 nakonec zastupitelstvo města Opavy rozhoduje o nákupu Bredy. Smlouva je podepsána 16. 2. 2022. Breda patří městu.
Historické informace byly čerpány z výstavy „Na útěku – Tragický osud rodiny Davida Weinsteina“, jejímž autorem
je Václav Hájek.